Náš příběh - Domoškola Meruňka

MERUŇKA: NAŠE DOMOŠKOLA

JASNÝ CÍL

Učitelka 1. st. ZŠ se sedmiletou praxí na malotřídní škole odešla jednoho dne na mateřskou dovolenou. A jak už to bývá, zcela se jí změnil pohled na svět. Pochází z učitelské rodiny, takže původně měla jasnou představu o tom, jak bude vypadat vzdělávání jejích dětí. Nikdy před tím si nemyslela, že právě ona bude své děti učit doma (a taky venku). Potom ji ale její celoživotní záliba Hudba zanesla k osobě, která se posléze stala její přítelkyní, oporou a inspirací, hnacím motorem a nakonec i šéfem.

ČERVÍČEK HLODÁ

Bylo to její první setkání s matkou domoškoláků. Nejdříve naslouchala zážitkům z tohoto podivného světa s nedůvěrou. Takhle ji to na výšce neučili! Ani na základě vlastních zkušeností a hluboce zakořeněných rodinných vlivů nebylo možno usuzovat, že by to takhle mohlo snad fungovat. Dosud znala jen vzdáleně nějaké domoškoláky, kteří byli v očích zdejšího lidu krásným odstrašujícím příkladem.

ROZHODNUTÍ ZRAJE

Ale to by nebyla ona – Mirka. Chtěla věcem přijít na kloub. Chtěla dobře vychovávat svoji první dceru a dát jí to nejlepší, co jde. Takže začala číst. Četla nejrůznější odbornou literaturu. Mnohé už bylo totiž vymyšleno a potvrzeno a nebylo třeba všechno znovuobjevovat pokusem-omylem. A čím víc zpívala, tím víc potkávala podobně laděné lidi…

POMALU, ALE JISTĚ

Prvním malým krůčkem bylo, že svou dcerku nedala ve třech letech do školky. V tu dobu už měla dcery dvě. Nedala ji do školky ani ve čtyřech letech. V tu dobu už měla dcery tři. Nedala ji do školky ani na povinnou předškolní docházku – k překvapení (a zděšení) všech přihlížejících. Možná jí trochu nahrála doba covidová. Pozorovala, co se děje v klasickém školství a konečně došla k jasnému přesvědčení, že tudy jejich cesta nevede.

JE ROZHODNUTO

Chce učit svou dceru doma! Hledala ale ještě způsob, jak dcerce poskytnout skupinové vzdělávací aktivity. Chtěla ji dát do nějaké komunitní skupinky, ale žádnou v blízkém okolí nenašla. Nechtěla se stát otrokem dlouhého dojíždění a otravovat tím i mladší dcerky. A když už intuitivně cítila, co podnikne, někdo to vyslovil za ni: Proč si neuděláš vlastní domoškoláckou skupinku? No ano, vlastně proč ne?

DOMOŠKOLA MERUŇKA

A tak jsme tady: mamka Mirka, dcerky Mirečka (domoškolačka prvňačka), Markétka a Meduška, taťka Michal. A naše komunitní domoškolácká skupinka Meruňka. Neskáču úplně hned do všeho po hlavě. Musím se nejdřív porozhlédnout, být si jistá, že se mám o co opřít. Ať už jsou to teoretické znalosti, praktické zkušenosti nebo můj vždy mě podporující manžel, skvělé děti a respektující zbytek rodiny. Teprve pak do toho jednoduše skočím po hlavě! A užívám si tu jízdu!

Mě to prostě s dětmi „doma“ hrozně moc baví. Uvědomila jsem si, že na tohle období jsem se těšila od malička.
Já jsem se proto zkrátka narodila.

PS: A ta tajemná inspirující bytost? Kdo že to je?
Přece Lucka Zezulová, kolegyně z kapely Babské ucho, ředitelka ZŠ Talent Vyškov.